Museum Kampa, založené významnou Čechoameričankou, sběratelkou a mecenáškou Medou Mládkovou (nar. 1919), zakladatelkou Nadace Jana a Medy Mládkových, která muzeum zřizuje, se řadí k nejvyhledávanějším galerijním institucím v Praze, čemuž přispívá i rozsáhlá sbírka, kterou manželé Mládkovi shromáždili. Kolekce dvou význačných autorů českého původu, Františka Kupky a Otto Gutfreunda, patří mezi nejdůležitější části sbírky Musea Kampa – oba autory Meda Mládková prezentovala na výstavách zejména ve Spojených státech amerických, kde se skrze jejich dílo snažila zvýšit povědomí o jejich tvorbě a o českém moderním umění vůbec. 

Kolekce děl Františka Kupky (1871–1957), jednoho z nejvýznamnějších představitelů světového umění 20. století, tvoří jeden ze základních pilířů sbírky Jana a Medy Mládkových, mj. velmi dobře mapuje Kupkovu cestu k nefigurativnímu umění v prvních letech 20. století. K řadě olejomaleb ve sbírce patří i kresebné studie, které v Kupkově případě dokládají promyšlenou cestu k finálnímu dílu.

Stálá expozice v sedmi kapitolách chronologicky představuje Kupkovu tvorbu od poloviny devadesátých let až ke zralým dílům let padesátých. Divák tak může sledovat jednotlivé fáze Kupkova soustředěného analyzování jednotlivých malířských prostředků – linii, plochu, světelné hodnoty a barvu, včetně důležité fáze Kupkova vývoje, kdy definoval svůj koncept barevných ploch, které mu umožnily rozvíjet odlišnou formu budování plochy obrazu. Expozice je kromě obrazů ze sbírky Medy Mládkové doplněna o několik obrazů z veřejných a soukromých sbírek, zejména z dvacátých a třicátých let, tedy z období, na které se Meda ve svých sběratelských aktivitách tolik nesoustředila. Vystaveno je více než sedm desítek děl: vedle skvostů z Musea Kampa (Amorfa – Teplá chromatika, 1912; Katedrála, 1912–1913; Tvar žluté, 1919–1923) bude možné vidět další klíčová díla (např. Biblioman, 1897, Sbírky Pražského hradu; Destilační přístroj, 1928, soukromá sbírka; Plan Violet, 1954, soukromá sbírka; aj.). 

Poslední část nové stálé expozice je věnována Otto Gutfreundovi (1889–1927), jehož sbírka v Museu Kampa obsahuje 17 plastik a řadu kreseb a návrhů. Návštěvníci tak mohou spatřit jak dnes již ikonické práce českého expresionismu a kubismu (Úzkost, 1911–1912; Kubistické poprsí, 1913–1914; Viki, 1912–1913), tak plastiky z údobí civilismu, kterými se Gutfreund zapojil do budování nového vizuálního stylu první Československé republiky (např. studie k plastikám Obchod a Průmysl, obě 1923).