Již v raných grafikách se Alena Kučerová zabývala především bodem, plochy vytvářela hustě kladenými tečkami a doplňovala je obrysovou kresbou. Když pak začala pracovat s levnými pozinkovanými deskami, které při rytí kladly velký odpor, přešla k jejich perforaci. Právě kruhový otvor vytlačený nejprve do matrice a posléze do papíru se stal základným prvkem její tvorby. Kladením bodů vytváří krajinné linie, obrysy zvířat i křivky lidských těl, odpočívajících či koupajících se. Meda Mládková její tvorbu v roce 1979 charakterizovala takto: Řekla bych, že toto umění, víc než cokoliv jiného, je výzvou našemu ustaranému světu; bezdůvodná, nezodpovědná radost, která jej provází, je snad tím jediným, co nás může ještě stále zachránit. Protože toto umění není z tohoto světa, či alespoň ne z toho, co z něj naše civilizace udělala. Vychází z čistších zdrojů.