András Baranyay byl maďarský grafik a fotograf, který na uměleckou scénu vstoupil v šedesátých letech. Zpočátku vytvářel především litografie, na nichž zachycoval interiéry a lidské postavy. Figurální témata začala postupně v jeho tvorbě převažovat, soustředěnou pozornost věnoval například detailu vlastní ruky. V sedmdesátých letech pak začal využívat možností fotografie, ovšem způsobem, který potlačuje dokumentární realističnost fotografického média. Ve svých portrétech si hrál s překrýváním a vrstvením, rozostřováním, malířskými a kresebnými vstupy i dalším znejasňování. Zachycené osoby (ať už jde o samotného umělce, jeho přátele, či slavné osobnosti) tak ztrácejí charakteristické rysy, čímž se výsledné dílo odosobňuje a zároveň získává obecnější rozměr.