Karel Nepraš je znám především svými červeně natřenými postavami vyrobenými z drátů. Meda Mládková je v sedmdesátých letech popsala těmito slovy: „Zobrazovaly člověka jako monstrózní kostru, směšného v jeho nahotě a jeho hrozivé smrtelnosti.“

V Neprašově tvorbě se objevuje především téma neporozumění a nemožnosti dialogu, což odráží dobu, ve která díla vznikala. Nepraš nemohl v sedmdesátých a osmdesátých letech vystavovat, jeho umělecké působení se tak přesunulo především mezi přátele, s nimiž se setkával nejčastěji v hospodě u piva. Zakládali umělecká sdružení, která na absurditu doby reagovala parodickým napodobováním byrokratické struktury. Nepřekvapí, že jedním z hlavních inspiračních zdrojů byl Neprašovi Franz Kafka.