Věra Lišková se sklu začala věnovat na pražské umprum a po studiu se živila navrhováním užitého a dekorativního skla především pro karlovarský Moser. Postupně se klonila ke stále volnější tvorbě, ve které se věnovala zvířecí a přírodní tématice. Sklo nahřívané na kahanem foukala a tvarovala do zvířecích forem a abstraktnějších kompozic inspirovaných přírodní tematikou. Využívala při tom odolnější technické sklo, které jí umožnilo vytvořit výrazně větší objekty a pracovat s nimi daleko odvážnějším způsobem. Takto její tvorbu charakterizovala Meda Mládková: „Bublina, někdy perfektně kulatá, je základem kompozice. Lišková ji modifikuje veškerými způsoby, které trubice dovolí. Prodlužuje ji a znovu nafukuje do tvarů, které se rodí v její fantazii.“