Widget Image
MENU

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Museum Kampa představuje malířskou a sochařskou tvorbu Vojtěcha Kovaříka (1993). Autor se narodil a vyrostl ve Valašském Meziříčí, studoval v umění v Ostravě a ve Varšavě. V roce 2019 získal Cenu kritiky za mladou malbu. Od téhož roku intenzivně vystavuje v zahraničí, aktuálně v The Power Station v texaském Dallasu. Jeho témata jsou univerzální a stojí u základů euroamerické civilizace. Antické mýty, bohové, bohyně, Titáni, heroové a heroiny si podržují svůj význam i ve třetím tisíciletí. Robustními formami přesahují monumentální formáty obrazů. Považujeme je za archetypy, jejichž příběhy a činy slouží odnepaměti k vyznačení hranic či možností našeho vlastního procházení životem a pátrání po smyslu věcí. Vojtěch Kovařík se zabývá osudovostí, pod tíhou světa podklesávají i odolávají Sisyfos a Atlas, zátěží předurčení trpí rozloučení milenci, Eros a Psýché, Leandros a Héro. V aktuální výstavě na pražské Kampě malíř vykročil do třetího rozměru, hladké malby doprovázejí reliéfy a sochy. Cesta ho vede od kresebných linií poznamenávajících plochu k sochařským hmotám. Výstavou provede kurátorka Martina Vítková. Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně Musea Kampa.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_single_image image="8231" img_size="full"][/vc_column][/vc_row]

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]U příležitosti 50 let, které v srpnu uplynou od úmrtí jedné z nejvýraznějších malířských osobností 20. století, Mikuláše Medka, vás zveme na “Husí hody u Medků”.  Toto setkání přátel pořádala rodina jednou za čas ve svém bytě na Janáčkově nábřeží, v blízkosti Kampy. Jedla se pečená husa s knedlíkem a se zelím, povídalo se, pilo a kouřilo celý den až do noci. Scházeli se zde malíři, spisovatelé i hudebníci, bavili se o všem možném od umění po politiku. Když došla husa i alkohol, bylo potřeba přesunout se do okolních podniků, kde akce pokračovala. Oblíbených míst, kde se společnost potkávala, bylo v okolí Kampy několik. Dovolte nám pozvat vás na procházku po těchto místech, jako vzpomínku na doby, kdy se u Medků konaly husí hody a na návštěvu přicházely různé známé i méně známé osobnosti šedesátých let. Místy a příběhy s nimi spjatými vás provede Medkova dcera, PhDr. Eva Kosáková. Sraz účastníků na nádvoří Musea Kampa. Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně Musea Kampa.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_single_image image="8294" img_size="full"][/vc_column][/vc_row]

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][vc_raw_html]JTNDY2VudGVyJTNFJTVCdWRhbG9zdGktYS1wcm9ncmFteSU1RCUzQyUyRmNlbnRlciUzRQ==[/vc_raw_html][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Pod poněkud kryptickým názvem Husa na Kampě se skrývá reprezentativní výstava sbírky Vladimíra Železného, na které se návštěvníci setkají s díly nejvýraznějších osobností českého moderního umění. K vidění budou práce od Jana Zrzavého, Emila Filly, Toyen, Jindřicha Štyrského či Jiřího Karse. Z poválečného umění pak díla Květy Válové, Jana Koblasy a zejména Mikuláše Medka. Sbírku opatruje Galerie Zlatá husa, která letos slaví pětadvacet let své existence. Název výstavy tak odkazuje právě ke jménu galerie. Výběr děl pro výstavu osobně připravil Vladimír Železný, který je klíčovou osobností novodobého českého sběratelství. Podle vlastních slov chce ukázat proměnu českého umění během jednoho lidského života, od Splynutí duší Maxe Švabinského z roku 1901 po vrcholná informelní plátna Mikuláše Medka z poloviny 60. let. Výstavou provede sám sběratel Vladimír Železný.  Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně Musea Kampa.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_single_image image="8145" img_size="full"][/vc_column][/vc_row]

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][vc_raw_html]JTNDY2VudGVyJTNFJTVCdWRhbG9zdGktYS1wcm9ncmFteSU1RCUzQyUyRmNlbnRlciUzRQ==[/vc_raw_html][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Zdenka Rusová (*1939 - ) je grafičkou, kreslířkou, pedagožkou, první ženou - profesorkou grafiky v Norsku a první žena - rektorka vysoké umělecké školy ve Skandinávii. Její doménou je kresba tuší a perem, v grafice suchá jehla a lept, ale vyzkoušela i jiné techniky tisku a malbu. Vyvolala v Norsku velkou diskusi o možnostech výuky, která vedla k reformě norského uměleckého školství. Narodila se a studovala v Čechách, jejími spolužačkami byly například Eva Bednářová a Alena Kučerová nebo Miloš Ševčík, který se stal jejím manželem. Roku 1970 emigrovala do Norska  a přes počáteční těžkosti s jazykem se velmi rychle vypracovala na pozici respektované grafičky a brzy i pedagožky. Soupis jejích výstav je obsáhlý, ale převážně zaměřený na Skandinávii, případně Německo. Díky výstavním projektům cestovala po mnoha místech země, včetně Sámska. Do Čech se nevracela, i když několikrát byla její grafická práce poloviny 60. let prezentována díky sbírkotvorným galeriím. Její norská tvorba zůstává v Čechách stále neznámá, stejně jako její osoba.  Výstavou provede a s fascinující osobností Zdenky Rusová diváky seznámí kurátorka Martina Vítková. Termín: 14. 5. 2024 od 18:00 Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně Musea Kampa.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_single_image image="8110" img_size="full"][/vc_column][/vc_row]

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][vc_raw_html]JTNDY2VudGVyJTNFJTVCdWRhbG9zdGktYS1wcm9ncmFteSU1RCUzQyUyRmNlbnRlciUzRQ==[/vc_raw_html][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Jan Merta (*1952) i Petr Veselý (*1953) patří mezi výrazné malířské osobnosti z generace umělců, kteří na výtvarnou scénu vstoupili v osmdesátých letech. Veselý ve svých obrazech tíhne k maximální oproštěnosti a zjednodušení, zatímco Merta se nevyhýbá ani pestré barevnosti a rozvinuté narativnosti. I v námětech působí hravěji než Veselý, ale zdaleka to není pravidlo. Oba také s oblibou vybočují mimo pole toho, co je od nich očekáváno. Malba je pro jednoho i druhého především vyjádřením něčeho, co nelze říci jinak. Obraz v jejich pojetí má smysl, jen když nejde převyprávět, když každý tah štětce má svou váhu a důležitost. Cílem jejich společné výstavy není hledat vnější podobnosti jejich obrazů, ale upozornit na vnitřní spřízněnost jejich tvorby. Nejde o to, že některé náměty mají společné, ale že sdílejí základní přístup k malbě jako svébytnému jazyku poznání a pojmenování okolního světa. Myšlenka vystavit Mertovy a Veselého obrazy vedle sebe vychází z přesvědčení, že vzájemný dialog či konfrontace jim neubírají na naléhavosti, ale že se naopak navzájem umocňují či doplňují. Díla jednoho mohou napomoci lepšímu čtení obrazů toho druhého. Výstavou provede její kurátor Jan Skřivánek. Termín: 9. 5. 2024 od 18:00 Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně Musea Kampa.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_single_image image="8137" img_size="full"][/vc_column][/vc_row]

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][vc_raw_html]JTNDY2VudGVyJTNFJTVCdWRhbG9zdGktYS1wcm9ncmFteSU1RCUzQyUyRmNlbnRlciUzRQ==[/vc_raw_html][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Je načase se rozejít. Je načase dát sbohem tomu typu současného umění a zejména malířství, který se zdá být zavěšen ve věčné postmoderně a který se kvůli výraznému nedostatku uměleckých dovedností nemůže odkazovat na nic jiného než na sebe sama. Tento stav moderního umění lze vnímat jako ‚pluriversum‘ stylů, citací a narážek bez zdání vnitřní soudržnosti.  Výstava Berlínského kurátora Uwe Goldsteina představuje 13 umělců, jež spojuje nejen technická preciznost v přístupu k tvorbě, ale také vzkříšení pocitu melancholie, která se vrací, aby podtrhla magičnost diváckého zážitku. V tomto smyslu má mnou zvolená metafora Preparing for Darkness popisovat jak melancholii, tak stav světa. Komentovanou prohlídku zajišťuje lektorské oddělení Musea Kampa a proběhne v Českém jazyce. Termín: 2. 5. 2024 od 18:00 Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně Musea Kampa.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_single_image image="8133" img_size="full"][/vc_column][/vc_row]

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Jan Merta (*1952) i Petr Veselý (*1953) patří mezi výrazné malířské osobnosti z generace umělců, kteří na výtvarnou scénu vstoupili v osmdesátých letech. Veselý ve svých obrazech tíhne k maximální oproštěnosti a zjednodušení, zatímco Merta se nevyhýbá ani pestré barevnosti a rozvinuté narativnosti. I v námětech působí hravěji než Veselý, ale zdaleka to není pravidlo. Oba také s oblibou vybočují mimo pole toho, co je od nich očekáváno. Malba je pro jednoho i druhého především vyjádřením něčeho, co nelze říci jinak. Obraz v jejich pojetí má smyl, jen když nejde převyprávět, když každý tah štětce má svou váhu a důležitost. Cílem jejich společné výstavy není hledat vnější podobnosti jejich obrazů, ale upozornit na vnitřní spřízněnost jejich tvorby. Nejde o to, že některé náměty mají společné, ale že sdílejí základní přístup k malbě jako svébytnému jazyku poznání a pojmenování okolního světa. Myšlenka vystavit Mertovy a Veselého obrazy vedle sebe vychází z přesvědčení, že vzájemný dialog či konfrontace jim neubírají na naléhavosti, ale že se naopak navzájem umocňují či doplňují. Díla jednoho mohou napomoci lepšímu čtení obrazů toho druhého. Na komentované prohlídce výstavy si návštěvník bude moct poslechnout přímo jednoho z umělců, tentokrát Petra Veselého v doprovodu kurátora výstavy Jana Skřivánka.  Termín: 25. 4. 2024 od 18:00 Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně Musea Kampa.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_empty_space][/vc_column][/vc_row]