Jitka Svobodová – Oko, 1994
Jitka Svobodová
9. 9. 1941, Praha
Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (1961–1967 ateliér monumentální malby, 1973–1976 ateliér restaurování). Pracovala jako restaurátorka a výtvarnice ve svobodném povolání, po Sametové revoluci v roce 1991 byla jmenována profesorkou na AVU a do roku 2012 zde vedla ateliér-školu kresby. Připravila řadu samostatných výstav v Česku i v zahraničí a zúčastnila se mnoha kolektivních, její práce jsou zastoupeny ve významných veřejných i soukromých sbírkách. Patří k nejvýraznějším a nejosobitějším autorkám působícím na české výtvarné scéně.
Věnuje se prostorové i plošné kresbě nejčastěji tužkou, pastelem, uhlem, popřípadě používá dráty, gumové hadičky a papírovou hmotu, v kresbách tematizuje často samotný proces kreslení jako jedinečné tvůrčí aktivity.
Objekty vytváří Jitka Svobodová od poloviny sedmdesátých let a jsou nedílnou součástí prozkoumávání média kresby, respektive objekty jsou její prostorovou variantou. Základem je drátěná kostra, která je různým způsobem obalena tenkou vrstvou jiného materiálu – papírovou hmotou, gumovou hadičkou, některé práce jsou kolorovány.
Oko patří do cyklu kreseb Oči, snad nejvíc surreálné série Jitky Svobodové – dokonale vykroužené oční bulvy, zbavená své tělesné opory, jsou najednou zneklidňujícími upřenými geometrickými tělesy schopnými vlastního života. Jak napsala Věra Jirousová v příležitosti autorčiny výstavy v roce 2005: namísto obrazu, jejž tvoří pohled vlastních očí obrácený směrem k horizontu, náhle spatříme z protisměru obraz, v němž jsou zraky věcí a světů upřeny k naší přítomnosti. Žasneme, že se dívají na nás, a snad jsme se dokonce právě teď ocitli v zorném poli, kde náš každodenní život sledují tisíceré oči tvorů a myriády hvězd. Na Oku je také výborně vidět, jak Jitku Svobodovou zajímá prostor a zároveň jeho deformace – oko není přísná koule, ale nese v sobě vědomé nedokonalosti – podobně jako když v kresbách Svobodová porušuje zákony euklidovské geometrie a od renesance rozvíjené úběžníkové perspektivy.
Oko jsou součástí větší kolekce objektů, které by měly být součástí sbírky Musea Kampa. Doplňují kolekci kreseb (polovina 70. let až současnost), součástí této akvizice je i kresba Oči.
Dílo bylo zakoupeno za podpory Ministerstva kultury České republiky.