Na začátku třicátých let dochází ke zřetelné proměně v práci Emila Filly. Opouští syntetický kubismus a výrazněji se začíná zabývat biomorfním tvaroslovím, které jej přivedlo k opětovnému zájmu o ženské tělo. Souběžně začíná jeho spolupráce s Jindřichem Štyrským a Toyen, kteří se ve stejném období stali členy SVU Mánes, v němž měl Filla klíčové slovo. Rok 1932 byl ve znamení tří důležitých akcí: proběhla obsáhlá retrospektiva Emila Filly, uspořádaná k jeho padesátinám, výstava Poezie 1932, na níž kromě Filly vystavovali i Štyrský, Toyen, Janoušek, Makovský Muzika a Wachsman, a vyšel druhý ročník Erotické revue, vydávané Jindřichem Štyrským, jenž přinesl několik příspěvků od Emila Filly. Úvodní proslov Vítězslava Nezvala k výstavě Poezie 1932 vyzněl jasně: nová orientace českého umění bude směřována k surrealismu. Filla, jehož jméno bylo vždy spojováno s kubismem, se tak ocitl ve stejném postavení jako Pablo Picasso, jehož tvorbu si představitelé pařížských surrealismů od konce dvacátých let přisvojili a považovali jej za svého bezprostředního předchůdce. Surrealismus jednak v počátečních letech 1932–1935 přispěl k uvolnění Fillova tvarosloví, jednak mu v letech 1936–1939 otevřel cestu k antické mytologii a zvířecím zápasům. Filla si jako jeden z hlavních představitelů SVU Mánes uvědomoval, že spolek nesmí zatuhnout ve vyježděných kolejích a že je třeba se otevřít novým podnětům, jež nacházel v surrealismu, s nímž se sám souběžně ve stejných letech vyrovnával. SVU Mánes následně poskytl organizační základnu Surrealistické skupině v ČSR. Shodné názorové postoje měli Filla a Skupina surrealistů k aktuálnímu politickému vývoji v letech 1936–1939, jehož dramatický průběh znamenal proměnu uměleckého výrazu a podstatně ovlivnil i volbu motivů. Fillův biomorfní kubismus se dostal do zřetelných expresivních poloh, jejichž rozvedení mu umožnila antická mytologie. Rok 1939 znamenal poslední mez umělecké svobody. Na jaře Skupina surrealistů odchází do ilegality a nesmí se zúčastnit veřejného života, na podzim je Filla zatčen a uvězněn. Nečekaně se tak uzavřel jeden úsek vývoje moderního českého umění.
Kurátor výstavy: Karel Srp