V kontextu neobyčejně silné generace mladých tvůrců vstupujících na výtvarnou scénu v průběhu čtyřicátých let představuje malířské dílo Jaroslava Paura (1918–1987) jeden z dosud ne zcela poznaných uměleckých odkazů, který ovšem nepostrádá jak kvalitativní úroveň jednotlivých tvůrčích etap, tak svébytnost výtvarného projevu.

Cílem výstavy je představit malířovu tvorbu v celé její šíři a mnohovrstevnatosti, pro kterou je charakteristické rozvíjení aktuální obsahové složky ve vnitřně sevřených tematických cyklech. V počáteční fázi se autor konfrontoval s expresivními tendencemi válečných let, kdy se výtvarným uvažováním velmi přiblížil programovému smýšlení členů skupiny Sedm v říjnu či civilistnímu projevu umělců z okruhu Skupiny 42. Během padesátých let se Paur propracoval ke své navýsost vlastní tematice města, kterou soustavně rozvíjel v šedesátých a sedmdesátých letech. V nich se soustředil na výrazové i obsahové hodnoty malby a částečně také rozvíjel aktuální prvky abstraktně-informelní estetiky.

Důležitou součástí jeho kompozic se stává jakási tajuplná atmosféra monumentálně koncipovaných abstraktních městských krajin, které v některých případech evokují až jakési kosmické struktury. Paurovo malířské dílo je neobyčejně autentickou výpovědí o vztahu člověka k městské aglomeraci, v níž jsou vedle lyricko-poetických tendencí velmi silně obsažena naléhavá existenciální vyjádření.

Kurátor: Milan Dospěl
1. a 2. patro Moderny
Návštěvnost: 6 507