Kateřina Černá se narodila 17. února 1937 v Praze. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1957–1963 v malířském ateliéru Karla Součka. Ještě na akademii malbu nahradila asambláží. Místo štětce a olejových barev používá tempery, tuš, odstřižky látek, barevné papíry, krajky, stuhy, provázky, korálky, voskovaný povrch a také stříbrnou kovovou fólii, do jaké se balí třeba čokoláda. Nenápadný půvab snové skutečnosti, zároveň ryzí tajuplný ženský svět má v sobě cosi prvopočátečního a zároveň kosmického, kouzlo, které často naší přítomností chybí. Poklidné košaté zahrady patří k přeludně graciézním zemím amazonek a nymf, a líbezným krajinám nedělního dětství mezi promenádami s kolotoči, loukami a nádhernými výhledy. Starosvětským šarmem je nadáno take město na obrazech, Praha na trati tramvaje číslo 17. Podél Vltavy míjíme Rašínovo náměstí, budovu Mánesa, Národní divadlo. Do linorytu a leptu autorka přenesla obrazy, s nimiž se musela rozloučit, nebo je nestihla namalovat. Výsledkem nejsou jednotlivé tisky, ale souvislé knihy doplněné vzpomínkami, sny a zákulisními příběhy. Ty se skrývají v malované skříni, stejně jako pozvánky na výstavy, básně, loutky, dopisy a recepty po babičce. Propojení vizuálního umění a literárního textu je ideální pro vyprávění příběhů.

Martina Vítková