Název výstavy Slovník metod odkazuje ke stejnojmenné knize Jiřího Koláře, která poprvé vyšla ve Francii právě před třiceti lety, v roce 1991 v exilovém nakladatelství Revue K. Umělec v publikaci v abecedním pořádku představuje 110 různých metod tvorby koláží. Jednou je klíčem použitý materiál nebo zdrojové texty a obrazy, jindy způsob organizace obrazové plochy či techniky jejího členění a narušování. Nejvíce hesel se ale vztahuje k typologii námětů a témat, jimiž se Kolář zabýval.
Prezentovaná díla pocházejí z dvou významných sbírek Kolářových děl, vlastní kolekce Musea Kampa, kterou v sedmdesátých a osmdesátých letech shromáždili manželé Jan a Meda Mládkovi, a z firemní sbírky Pražské plynárenské, která se od devadesátých let systematicky věnuje sběratelství české koláže. Byla to ostatně právě Pražská plynárenská, kdo v roce 1999 sponzoroval české vydání Slovníku metod. Základem sbírky Musea Kampa je obsáhlý soubor koláží, které Jiří Kolář vystavil v roce 1975 na své první velké výstavě ve Spojených státech amerických, v Guggenheimově muzeu v New Yorku.
Jiří Kolář (1914–2002) se výtvarné tvorbě věnoval od čtyřicátých let až téměř do konce života. Výstava tentokrát nepracuje s chronologickým členěním, ale snaží se ilustrovat vybrané Kolářovy metody, jak je popisuje jeho slovník. Nemá tedy jít o umělcovu retrospektivu, ale o prezentaci dvou sbírek na základě Kolářovy vlastní kategorizace.
Slovník metod je svědectvím Kolářovy systematičnosti a analytického přístupu k vlastní práci, nejde však o rigidní systém, který by předepisoval, jak se na jednotlivé jeho koláže „správně“ dívat. Na základě různě zvolených kritérií lze dané práce řadit pod dvě až tři metody a některé koláže jsou zcela nezařaditelné. Síla Kolářova díla je právě v této kombinaci pronikavého intelektu a analytického přístupu na straně jedné s otevřeností hře, náhodě či snaze o maximální vizuální působivost na straně druhé.
Jakkoli je Jiří Kolář již dávno v pozici klasika českého poválečného umění, jeho díla stále dokážou překvapovat svou živostí a bezprostředností. Navzdory své bytostně analogové podobě jsou mnohé jeho koláže dnes snad ještě aktuálnější než v době svého vzniku.
kurátor: Jan Skřivánek
výstavní sál: Moderna
fotografie:
Bez názvu, 1961, stratifie, 44 x 32 cm, ze sbírky Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, © Oto Palán