Pes, který se stěží udrží, balancuje na laně. Ještě že má tolik nohou k udržení vratké rovnováhy. K postavě akrobata či provazochodce se váže symbolická představa pohybu na pomyslné křehké hranici mezi světem banálním a světem umění. Zázračná krása a ubohá existence. Kouzlo na straně jedné a blechy na druhé, jak říká Zdenka Rusová. Je to také demonstrace svobody jedince vůči všem formám „gravitace“, které nás táhnou k zemi. Výpon (stoj na špičkách) tak můžeme chápat jako snahu odtrhnout se od země a letět. 

Zdenka Rusová je grafička, kreslířka, pedagožka, první žena – profesorka grafiky v Norsku a první žena – rektorka vysoké umělecké školy ve Skandinávii. Její doménou je kresba tuší a perem, v grafice suchá jehla a lept, ale vyzkoušela i jiné techniky tisku a malbu. V Norsku vyvolala velkou diskusi o možnostech výuky, která vedla k reformě zdejšího uměleckého školství.  

Narodila se v Praze 21. července 1939. V mnoha rozhovorech říká, že přišla na svět s Hitlerem a vyrůstala se Stalinem. Absolvovala UMPRUM v ateliéru knižní grafiky Antonína Strnadela. Její první výstavu v Galerii mladých v roce 1966 viděl norský kritik a později ředitel Henie Onstad Kunstsentra v Høvikoddenu Ole Henrik Moe a doporučil autorku k získání prvního grantu na pobyt v Norsku. Severská země s dalekým horizontem moře a drsnou krajinou Zdenku Rusovou okouzlila, a v roce 1970 se sem vrátila natrvalo. V mezidobí pokračovala ve studiu na akademii ve Stuttgartu.

V Čechách v polovině 60. let malovala obrazy ambivalentních ženských hlav s tajemným úsměvem a pracovala na grafikách s motivem cirkusu. V roce 1967 vznikla velká grafická série ženských hlav v profilu, zlomených, rozšněrovaných. Po té kreslila hlavy bez vlasů, spíš hroudy vyrůstající z ramenou. 

Norská etapa je abstrahovaná, k monochromatické černé se v grafice přidala červená. Hlavními figurami jsou dva odlišné principy, muž a žena, svoboda a závislost, růst a hnití. Tu a tam směřují k sobě, jindy od sebe. Pronikají se navzájem do jediného tvaru, nebo existují na bílé ploše bez kontaktu. Děj prolínání a klíčení se odehrává v dolní části formátu, horní je prázdná, připravená přijmout to, co vyklíčí. Okolo roku 2000 se kresby nekonkrétních klidných či expresivních krajin prolnuly s redukovanými ženskými profily. Zdenka Rusová žije v Oslu.

Výstava přiblíží práci Zdenky Rusové ze všech tří období, která ji utvářela. Z let 1963 – 1966, kdy pracovala v Praze, a také z následujících tří velmi důležitých roků, kdy poprvé odjela do Norska a studovala ve Stuttgartu 1967 – 1969. A v neposlední řadě si můžeme udělat představu, jak asi vypadala její práce v období 1970 – 2000, kdy žije už trvale v Norsku.